Tipy na výlet bez bariér
Boskovice
Město, které stojí za to navštívit. Nachází se na střední Moravě 30 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou v nadmořské výšce 380 metrů. Pro svou historickou hodnotu a malebné okolí je vyhledávaným místem mnoha turistů. Bohužel většina těchto turistických tras není uzpůsobena pro vozíčkáře. Ale nezoufejte, zkusím vám popsat alespoň několik přístupných míst.
Za doprovodu asistenta jde vyšplhat k Boskovickému hradu. Je to asi 500m strmého výstupu do kopce, ale po cestě můžete odpočívat zastávkou u Boskovického zámku, který také stojí za zhlédnutí. Při další zastávce spatříte zámecký skleník a letní kino, toho času největší ve střední Evropě, co se rozměrů plátna týče. Po zdolání výstupu na hrad přijde vhod nějaké občerstvení. V letních měsících je otevřena spousta zahrádek na náměstí a jeho okolí. Pokud však nebude počasí přát, restaurace Eden nebo Modrá věž má bezbariérový přístup. Nevýhodou je, že jsou docela vzdálené od samotného centra Boskovic. Nejbližší možností je pak Hradní club restaurant. Tato restaurace leží na cestě k hradu a její přístup je také bezbariérový. Přímo na náměstí je hospůdka Non stop, ale tam se nevaří, stejně jako pohostinství Popelka na ulici Bílkova. Jinak ostatní bariérové restaurace a pohostinství zahlédnete na každém rohu a pokud s asistentem zdoláte nějaký ten schod, hladem neumřete.
Při cestách autem se na jídlo můžete zastavit v obci Valchov, kde je restaurace s bezbariérovým přístupem Zlatá valcha. Není to však jediné, co tahle obec skrývá. Milovníci přírody ocení její krajinu, kterou si můžete prohlédnout ze zpevněné cesty kolem téhle obce.
Westernové městečko tvoří další zastávku po vydatném jídle. Přístup je bezbarierový, parkování bezproblémové. Pohyb je však ztížen písčitým povrchem,který zdatní jedinci zvládnou, méně zdatným budou na záda funět asistenti. Jeden až dva schůdky pak musíte překonat pro nahlédnutí do dřevěných obchůdků stojících v městečku. Prodavačky jsou však milé, ochotné a s úsměvem na tváři vyběhnou i ven za vámi.
V parných dnech přijde vhod zastávka na koupališti ležící ve sportovním areálu Červená zahrada, kde najdeme i hokejový a fotbalový stadion, tenisové kurty.
Za zmínku také stojí židovská čtvrť, kde se proplétáte úzkými kopcovitými uličkami.
Když chcete trošku adrenalinu, nevynechal bych cestu na vyhlídku, která vede kolem letního kina. Je to úzká, kamenitá lesní cesta v prudkém kopci, na jejímž konci vám bude odměnou altánek s hezkou vyhlídkou na část Boskovic. Bez asistence nedoporučuji, už jen proto, že když sjedete z cesty, dlouho by vás nikdo nenašel. Jiná cesta s hezkým výhledem na část města vede kolem lesa nad židovskou čtvrtí, avšak tahle už není tak dobrodružná.
Na vozík je uzpůsobeno ještě několik lesních asfaltovaných cest, ale ty jsou spíše pro lesní procházku a na jejím konci se můžete otočit a jít zpět.
S menšími opravami vozíku (defekty, šrouby a matice) by vám mohli pomoci opraváři kol sídlící na náměstí a v jeho výjezdu. Konkrétně se jedná o sportovní potřeby Petrů a cykloservis Kassai. Při zdravotních potížích bude nápomocna nemocnice na kraji města, směr Brno. S vozíčkáři tu však nemají příliš zkušeností a tak dle závažnosti komplikací je někdy lepší cestu protáhnout na specializovaná oddělení v Brně.
Rybaření na Boskovicku je možné na několika místech.
Soukromý rybník v Černé hoře, přístup bezproblémový, místa pro chytání rovná nebo mírný svah, ale to záleží na vašem výběru, úlovky také stojí za to. Dalším soukromým revírem je rybník v obci Niva. Zde už přístup není tak hezký, ale s menší pomocí nebude problém. Místa u vody ale docela přijatelná.
Dále přehrada Křetínka - s pomocí se z parkoviště dostanete na pláž, která je u vody rovná a vhodná pro rybolov. Přehrada patří pod rybářský revír a tak je třeba rybářského lísku stejně jako na rybník v obci Suchý. Zde je také přístup k vodě přijatelný, při chytání z hráze výborný. Tenhle rybník je v letních měsících také rekreačním střediskem s možností kempování. Skýtá také záludnost v podobě spousty občerstvovacích stánků, které vás nenechají odejít.
Pokud by jste měli zájem Boskovice a okolí navštívit, více informací o památkách, organizacích a akcích naleznete na www.boskovice.cz.
Moravský kras
Patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Nachází se asi 30 km severovýchodně od Brna poblíž města Blansko. V poslední době došlo ke stavebním úpravám a některé z jeskyní jsou vozíčkářům z části přístupné. Většina cest v Moravském krasu je asfaltovaných s mírným stoupáním. Pokud chcete navštívit jeskyně a projít se přírodou, zabere vám to celý den. Také je třeba vstup jeskyně včas rezervovat a nahlásit vozíčkáře. Do batůžku je také lepší přibalit mikinu, kterou hned po vstupu do jeskyně oceníte.
Punkevní jeskyně - zde je vozíčkářům přístupný přední dóm suché části jeskyně (asi 50m), poté se vrací zpět a s menší pomocí průvodců při nastupování do lodičky absolvují i vodní plavbu na ponorné řece Punkvě. Při přesedání dávejte pozor, ať nedojde ke zranění při dosedání na železnou rohož na kraji mola. Parkování je pro vozík zdarma na parkovišti u Skalního mlýna, kde je možnost nákupu občerstvení, suvenýrů a vyzvednutí vstupenek. Poté vás čeká asi 1,5 km do mírného kopce ke vchodu do jeskyně.
Sloupsko-šošůvské jeskyně - přístupná je skoro celá část kratšího prohlídkového okruhu (asi 800 m). Výjimkou je Eliščina jeskyně a Nagelova propast. Parkování s občerstvením je nedaleko vchodu do jeskyně.
Jeskyně Balcarka - najdeme ji u obce Ostrov u Macochy a vozíčkářům přístupná není.
Kateřinské jeskyně - najdeme je nedaleko Skalního mlýna, avšak tyto nejsou bezbariérové.
Jeskyně Výpustek - zde lze absolvovat skoro celý prohlídkový okruh. Jeskyně leží asi 2 km od obce Křtiny ve směru na Adamov. Lístky je možné zakoupit nebo vyzvednout přímo u jeskyně, stejně tak je to i s parkováním.
Propast Macocha - horní můstek je zcela přístupný, parkoviště vzdálené asi 150 m od propasti je pro vozíky zdarma. Přímo u propasti je možnost občerstvení a nákup suvenýrů
Za zmínku také stojí procházka Pustým a Suchým žlebem, kdy procházíte nedotčenou malebnou přírodou Moravského krasu. Oba žleby začínají u Skalního mlýna, kdy jedním se dostaneme kolem Punkevních jeskyní až k jeskyním Sloupsko-šošůvským ( asi 6 km) a druhý nás zavede kolem Kateřinských jeskyní až nedaleko k propasti Macocha (asi 7 km).
Zastávkou při návštěvě Moravského krasu můžete poctít i rybník Olšovec v obci Jedovnice, který je známý světovými závody motorových člunů. Kolem rybníka je asi 4 km dlouhá trasa. Obtížnější částí je jen přechod mezi rybníky, kdy je povrch a terén přírodní s mírnou dopomocí zvládnutelný.
Další krásnou procházku si užijete z obce Holštejn do osady Marianín. Lesní asfaltová cesta s mírným stoupáním (mimo začátek, který je strmější) vás provede krásou lesa. Výlet lze protáhnout cestou k vysílači Kojál a poté přes obec Lipovec zpět do Holštejna. Je to docela dlouhá trasa (cca 11 km), která zabere větší část odpoledne, proto něco k snědku s sebou !
Zahrada smyslů v Olomouci
Zahrada smyslů je určena především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Přístup k záhonu je bezbariérový, takže je kromě nevidomých určen i pro vozíčkáře či maminky s dětmi. Zahradě, jejíž cílem je poskytnou zajímavé smyslové - hmatové, čichové či sluchové zážitky zrakově postiženým návštěvníkům botanické zahrady, dominuje záhon zhruba osmi desítek druhů bylin s bezbariérovým přístupem a značením v Braillově písmu. Výběr rostlin je takový, aby je mohli lidé vnímat hmatem, sluchem nebo čichem. Jsou tady rostliny aromatické, léčivé, nemohou návštěvníka ohrozit například trny a nemohou vyvolávat alergické reakce. Zahrada je doplněna výsadbou dřevin. Vyvýšený záhon je osázen například mateřídouškou, libečkem, šalvějí, různými druhy trav, sasankami či rozchodníky. Zelený a voňavý projekt architekta Ivara Otruby je zatím pouze třetím svého druhu v ČR. Zahrad doplňuje také haptická (hmatová) stezka pro nevidomé. Zrakově postiženým přiblíží botanickou zahradu výstaviště Flora i vzorkovník kmenů u dětského hřiště zahrady, dřevěné sochy u Mlýnského potoka, obří dřevěné šachy, dřevěný xylofon, gruzínská dřevěná plastika, reliéfy a mozaiky handicapovaných dětí z DC Topolany nebo oblázkové stezky.
Valtice - Lednice
Kdo by neznal tyto krásné zámky ležící na samém jihu Moravy nedaleko Břeclavi. A pro vozíčkáře je to další krásný celodenní výlet. Valtický zámek je s menšími obtížemi pro vozík přístupný. Parkoviště leží nedaleko zámku nebo můžete zaparkovat na vyznačených místech ve městě. Do prudšího výjezdu k zámku je třeba pomocných sil a pak už nic nebrání kochajícímu se pohledu. Pro hladové je přímo v zámku restaurace s bezbariérovým přístupem. Bohužel ani tu na nás stavitelé nemysleli a mimo přístupná nádvoří a park jsou všude schody.
O pár kilometrů dál potěší oko zámek Lednice. V turistické sezóně to bude s parkováním trošku horší, ale při troše štěstí budou volná označená místa podél hlavní silnice. Zámek i jeho parky leží na rovinaté ploše a tak s pohybem v areálu nebude žádný problém. Podloží je tvrdé a písčité. Uchvátí vás tu spousta upravených záhonů, rozlehlých zahrad a nedotčených lesíků. Při brouzdání úzkými písčitými cestičkami v parku se dá přijet až k Lednickému minaretu. Na řadě míst vás čekají občerstvovací stanice stejně tak i hospodské zahrádky v Lednici. Po kratší procházce mimo vesnici lze dojít k loveckému zámečeku a Janově hradu.
Návštěva Lednicko - Valtického areálu určitě stojí za to. Nejlépe však v období, kdy už je vše krásně zelené a rozkvetlé.
Rožmberk nad Vltavou
Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tvz. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo.
Návštěvník na vozíku se dostane pouze před hrad a na nádvoří, jinak je plně bariérový. Vstupu do hradu brání schody a zvýšené prahy. Měl jsem to štěstí a silné asistenty, kteří mi pomohli ke vstupu a umožnit prohlídku zámku. Po překonání vchodu do interiéru na nás čekaly jen schody, ale i tak se vyplatilo je překonat.
Pokladna je při vstupu na nádvoří, prodejna publikací je v zadní části nádvoří. Vstup je rovinný.
Cesta ke hradu je asfaltová, avšak celkem strmá. Je tu však možnost dostat se až k báně autem.
Bečov nad Teplou, hrad a zámek
Hodnotný komplex gotického hradu a pozdně barokního zámku se rozkládá na vysoké skále uprostřed hlubokého údolí nad řekou Teplou a tvoří dominantu města Bečova nad Teplou, ležícího v CHKO Slavkovský les v Karlovarském kraji, asi 15 km jižně od krajského města. Parkovat je možné na náměstí před zámkem.
Hrad ani zpřístupněný zámek nejsou bezbariérovou památkou. Lidé na vozíku mají možnost prohlídky exteriéru budovy, nádvoří a zahrady. Šikmá mobilní plošina navíc umožní prohlídku místnosti v přízemí s modelem hradu Bečov. Do dalších prostor vedou schody, takže záleží na silách asistence, zda pomůže k jejich překonání.
Přístup k zámku celkem rovný, povrch dlažba, zpevněné cesty.
Po předchozí dohodě jsou ve spolupráci se správou zámku Bečov realizované prohlídky pro menší počet vozíčkářů. Při vstupu do areálu je tlačítko s logem vozíčkáře, kterým je možné přivolat personál zámku.
Prohlídku tvoří několik návštěvnické okruhy
Relikviář sv. Maura - Nachází se v 1. patře zámku. Vstup do schodišťové haly umožňuje mobilní rampa. Následuje série žulových schodů. Další pohyb je bezbariérový. Cesta zpět je stejná.
Zámecké interiéry - Nachází se ve druhém patře zámku. Pomocí mobilní rampy se dostanete do místnosti věnované historii zámku a hradu, poté následuje obrazová místnost. Poté se vracíte do schodišťové haly.
Zámecká zahrada - S vozíkem se dostanete pomocí asistence kamennou rampou, umístěnou za domem purkrabího. Bohužel jsou přístupné jen některé prostory. Do dvou zahradních teras vede 12-15 žulových schodů
Bezbariérová toaleta chybí, běžná je omezena šesti schody a šířkou dveří.
Hrad Kašperk
Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. Důvody k založení tohoto strážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorskem a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Architektonická dispozice hradního jádra představuje obdélný palác, srostlý do jednoho celku s obytnými věžemi.
Autem lze dojet na parkoviště, které se nachází 1200 m od hradu. Dostanete se k němu po silnici, která vede z Kašperských Hor směrem na ves Nezdice. Z parkoviště se pak vydáte nenáročnou procházkou až na místo. Výjimka samozřejmě platí pro tělesně handicapované, ti se mohou dopravit až na malý parkovací prostor těsně u hradu. Pokud se rozhodnete, že se vydáte s vozíkem už z parkoviště, čeká vás v celku hezká, široká lesní cesta s výškovým převýšením a několika překážkami v podobě odvodňovacích kanálů. Ale není to nic, co by stálo v cestě dobytí hradu. Nejhorší jsou dva strmější, kamenité úseky před hradem a nájezd do nádvoří. Ani na nádvoří není pohyb nikterak ulehčen. Považuji se za zdatného vozíčkáře, ale bez asistenta tenhle výšlap nepůjde. Vstupné do hradu bylo zdarma. Doporučuji k výletu objednat hezké počasí, aby nebyl krásný výhled do okolí ničím rušen.
Na nádvoří hradu je možno drobného občerstvení. Pokud vás chytí hlad veliký, nezbývá, než zavítat do nedalekého městečka Kašperské Hory s bohatou historií. Toto horské středisko je centrem celoroční turistiky a rozkládá se v blízkosti horního toku zlatonosné řeky Otavy. Bezbariérovou restauraci jsme bohužel nenašli, ale v letních dnech je na náměstí několik restaurací se zahrádkou, kam se bez problémů dostanete.
Radiolokační stanice Benešov - Skalky
Oblast nejvyššího bodu Drahanské vrchoviny - kóta Skalky (735 m.n.m.) byla vybrána pro umístění meteorologického radaru již koncem 60. let minulého století. Co se týče provedení vlastní stavby, jedná se o speciální věž s podestou ve výšce +35m nad okolním terénem. Věž je řešena jako železobetonový tubus kruhového průřezu, budovaný metodou tažného bednění a nepřetržité betonáže. Pod vrcholem věže na úrovni +31m je prstencovitý prostor, tvořený ocelovou konstrukcí oplášťovanou sendvičovými panely pro umístění rozhodující technologie radiolokátoru. V přízemních prostorách je místnost pro dílnu, ložnice pro servisní tým a prostory pro zdroj náhradního napájení (UPS), ve spojení s automatickým dieselgenerátorem řízeným mikroprocesorem, který má zásadní vliv na spolehlivost funkce stanice při poruše elektrické sítě.
Meteorologické radiolokátory slouží ke zjišťování rozložení okamžitých intenzit atmosférických srážek a výskytu jevů spojených s oblačností na velké ploše řádu 100.000 km čtverečních, do vzdálenosti řádově 100-200 km a pro detekci bouřkové oblačnosti do vzdálenosti cca 250-300 km.
Radiolokační stanice se nachází nedaleko obce Benešov, vzdálené asi 10 km od města Boskovice. Kopuli radaru vyčnívající nad korunami stromů můžete spatřit už během příjezdu do obce. Je tu několik možností, jak se na něj podívat z blízka. Kratší varianta činí asi kilometrovou procházku. Autem projedete obcí Benešov až na samý okraj lesa, kde Vás zastaví závora a zákaz vjezdu. Poté se vydáte lesní asfaltkou do mírného stoupání až k samotnému zařízení. Povrch je hezký až na několikametrový drsnější úsek. Druhý úsek skýtá trasu zhruba čtyři kilometry. Začíná v obci Suchý, kde můžete zaparkovat automobil u místní sokolovny. Odtud už vyrazíte po svých. Průchodem chatovou oblastí vstoupíte do lesa, kde na vás čeká mírně zdrsněná asfaltová cesta. Ale není to nic,co by činilo potíže. Cesta je náročnější a terén z části kopcovitý. Slabší jedinci využijí služeb asistenta. Po třech kilometrech dorazíte na křižovatku, kde se dáte do leva. Poznáte ji podle oplocené budovy - zřejmě vodojem.
Pokud vás přepdne hlad, je tu možnost navštívit bezbariérový Penzion u Petra v obci Suchý. Jídlo, pití a ceny lidové. Vzdálenější pak Restaurace Zlatá Valcha v obci Valchov nebo již zmíněné restaurace v Boskovicích.
Okolo Boleveckých rybníků
Dva přírodní turistické okruhy v okolí nejoblíbenější rekreační oblasti Plzně - Boleveckých rybníků, speciálně nově vyznačené pro lidi na vozíku jsou teprve třetí oficiální trasou pro vozíčkáře v České republice.
První okruh dlouhý čtyři kilometry vede přímo okolo Boleveckého rybníka a druhý v délce 5 km vás provede okolím rybníků Košninář, Seneckého rybníka a Sofronky.
Bezbariérovost areálu Boleveckého rybníku, lidově nazývaného Bolevák, je poměrně unikátní. Už v roce 2005 město při příležitosti mezinárodní turistické olympiády upravilo trasu kolem rybníka, později přibyly také bezbariérové vstupy do vody. Pozornost si na trase zaslouží například čtvrt kilometru dlouhá historická mohutná zemní hráz Boleváku se čtyřsetletými chráněnými duby či původní gotická vypouštěcí štola pod hrází.
Povrch a terén je bezproblémový.
Zoo Ostrava
Byla zřízena v roce 1949 jako součást přírodního parku Hornický sad. ZOO Ostrava dnes slouží nejen jako moravskoslezské centrum aktivního odpočinku a vzdělání, ale především je místem určeným k záchraně několika desítek ohrožených zvířecích druhů. Rozsáhlá ZOO leží v lesoparku v městské části Stromovka. Nejcennějšími chovanými zvířaty jsou vzácné druhy lemurů, např. lemuři Sclaterovy nebo lemuři rudobřiší. Ostravská ZOO je jedinou zahradou v ČR, která je chová. Zoo Ostrava se také, jako jediné u nás, podařilo odchovat mládě slona indického.
V ostravské Zoologické zahradě nejsou vstřícní jen k méně pohyblivým návštěvníkům, ale také k těm s jinými handicapy. Je tu řada dotykových prvků pro slabozraké a nevidomé v Brailově písmu. Projet celou zoo na vozíku není jednoduchá záležitost. Její poloha s vyšším výškovým převýšením dá hezky zabrat. Povrch cest je upravený, z větší části asfaltový. Na některých místech je tvořen z kamenů, ale není to nic nepřekonatelného. Většina pavilonů a expozic byla po rekonstrukci přizpůsobena i lidem na vozíku, takže uvidíte snad vše, co ostravská zoo nabízí. Některé úseky jsou sice hůře přístupné, ale na zážitku z prohlídky to moc nezmění. Navíc potěší série čtyř bezbariérových WC rozmístěných po areálu zoo. S drobným občerstvením také není problém, navíc se staví nová restaurace, takže i tu můžeme počítat s bezbariérovostí. Vstupné pro ZTP/P bylo zdarma.
Z návštěvy jsem měl velice dobrý pocit. Už jen proto, že pracovníci při opravách mysleli i na nás.
Zoo Olomouc
Zoo Olomouc najdete příhodně v Darwinově ulici v obci Svatý Kopeček nedaleko hlavního města Olomouckého kraje. Krásná zahrada plná exotických zvířat je častým místem návštěvníků při cestách po středomoravské metropoli. Pokud budete mít štěstí a zrovna máte namířeno na vandr po Olomoucku, možná spatříte i makaka ve volné přírodě, který utekl právě z olomoucké ZOO.
Zoo je z větší části přístupná pro vozík. Jen její poloha v kopci dá rukám, popřípadě asistenci, hezky zabrat. Potěšila mne plošina v domečku žiraf, kde si po výjezdu koukáte z očí do očí a také domečky s bezbariérovým WC v areálu zahrady. Sice je stále omezený přístup do některých míst, na celém dojmu to však mnoho nezmění. Povrch tvoří z větší části asfaltové cesty, místy zpevněná lesní cesta. Vstupné pro ZTP/P sleva 50%. Součástí areálu je také fešný lanový park, kdyby děti přestaly bavit zvířátka.
VeteránArena Olomouc
Spolu s výletem do hanácké metropole můžete navštívit muzeum veteránů, nacházející se na ulici Sladovní. Součástí výstavy je asi 160 exponátů automobilů, na 400 kusů historických telefonů a dalších kousků. Bohužel si na své nepřijdou milovníci motocyklů, pro které je tu pouze pár kousků. Přístup do muzea je bezbariérový. Problém nastává po prohlídce spodní části budovy, kdy do dalšího patra vedou pouze schody. To zbývá jen někoho poprosit a vyfrčet to po schodech. Cestou vzhůru si pak říkáte, proč v nové budově pro tyto účely nenavrhli výtah. To jediné mě hodně mrzelo při návštěvě VeteránAreny Olomouc. Vstupné pro ZTP/P zdarma. Bezbariérový záchod součástí budovy, stejně tak kavárna pro lehké občerstvení.
Stezka v korunách stromů - Neuschönau
V Bavorském lese, nedaleko městečka Neuschönau se nachází největší stezka procházející korunami stromů na světě, která svou délkou 1.3 km umožnuje pohyb nenarušenou přírodou ve výšce 8- 25 metrů nad zemí. Vrchol stezky skýtá 44 metrů vysoká vyhlídková věž s neomezeným pohledem až na vrcholky Alp.
Parkování je možné na přilehlém parkovišti uzavřeném závorami, kdy platíte 1 euro za hodinu stání. Odtud je možné spatřit ve výšce 8 metrů počátek stezky, kam vás vyveze výtah. Vstupné činí 8 eur za osobu, ZTP platí pouze 6,5 euro. Nepříjemná situace přichází v moment, kdy po zdolání točivé trasy stanete pod vrcholem rozhledny a smutně zíráte na dvacet schodů vedoucích až na samotnou vyhlídkovou terasu. Stojí však za to požádat nějaké siláky o pomoc ke zdolání schodů, aby jste mohli sdílet společné nadšení s ostatními při pohledu na překrásnou krajinu.
Součástí stezky v korunách stromů je přírodní park čítající zvěř spatřitelnou v evropských lesích. Park leží v kopcovitém terénu a na jeho prohlídku je třeba několika hodin.